Emil Škoda (1839–1900)

Jeho otec, lékař, chtěl, aby vystudoval medicínu. Emil si však vybral úplně jiný obor – strojírenství. Po studiích a zkušené v zahraničí nastoupil ve Valdštejnských strojírnách na pozici inženýra.

Na budoucnost závodu se hned od začátku díval strategicky. Uvažoval, co musí podnik učinit, aby mohl ve velké konkurenci přežít. A tak se poměrně rychle – ve svých 27 letech – dostal na místo ředitele celého podniku. O tři roky později, v roce 1869, podnik odkoupil. Malou strojírnu během let přeměnil v kolos úspěšně vyvážející do celého světa. Továrna se třemi desítkami dělníků vyráběla zařízení pro cukrovary, pivovary a doly, ale i mosty.

Přečtěte si také: Od deseti zaměstnanců ke 100 tisícům párů bot denně. Nejúspěšnější čeští podnikatelé (I. díl)

Škoda postupně nechal postavit novou slévárnu, strojírnu i vlastní železniční dráhu a zbrojovku. Vyráběli také ozubená a turbínová kola pro elektrárny a strojírny. Dodali i potrubí pro elektrárnu na Niagarských vodopádech nebo pro zdymadla Suezského průplavu. Z malé strojírny v Plzni, která patřila mezi největší evropské průmyslové konglomeráty dvacátého století, vznikly dnešní Škoda Transportation a Škoda Auto.

Jako šéf byl velmi tvrdý a přísný. Své zaměstnance přirovnával ke strojům. Když nedělali svou práci správně nebo zpomalovali v tempu, mlátil je svou holí přes záda. Sám propadl workoholismu. Trávil v práci tolik času, že mu vadilo i dojíždění do práce. Pronajal si proto pokoj, ze kterého to bylo do areálu továrny jen několik minut, a také mohl z okna sledovat, co se v něm právě děje.

 

František Křižík (1847–1941)

Syn ševce a dcery bednáře se narodil ve stejném roce jako Thomas Alva Edison, což nemohla být náhoda. Často byl k němu také přirovnáván, což Křižík neměl rád.

Do historie techniky se výrazně zapsal vylepšením obloukové lampy, s jejímž principem se seznámil na pařížské světové výstavě v roce 1878. Na další světové výstavě v roce 1881 už za svůj patent obdržel zlatou medaili, jedinou pro Rakousko-Uhersko. Jeho lampy zvané plzeňské putovaly do mnoha zemí celého světa.

Lampu sice během dvou dekád vytlačila Edisonova žárovka, peníze z patentu ale Křižíkovi umožnily založit si vlastní dílnu, která vyráběla i dynama, zařízení pro malé elektrárny či elektrické osvětlení. Na pražské Všeobecné výstavě v roce 1891 vypravil první pražskou elektrickou tramvaj, v devadesátých letech 19. století ji rozšířil do Libně, Vysočan a Královských Vinohrad. V červnu 1903 otevřel první elektrifikovanou trať v celé monarchii mezi Táborem a Bechyní. Křižík také vybavil na 130 městských elektráren a elektrifikoval řadu měst a obcí.

V roce 1914 jeho firmu stojící před bankrotem převzala Pražská úvěrová banka a Křižík se stáhl do ústraní. To nic nemění na tom, že se stal jedním ze symbolů průmyslové revoluce, a především elektrifikace českých zemí.
 

Nejúspěšnější podnikatelé století

1. Tomáš Baťa: průmyslník, obuvník
2. Emil Škoda: průmyslník, velkopodnikatel
3. František Křižík: průmyslník, vynálezce
4. Václav Klement & Václav Laurin: výrobci kol, motocyklů, aut
5. Emil Kolben: průmyslník, velkopodnikatel
6. Antonín Petrof: zakladatel a výrobce klavírů Petrof
7. Josef Hlávka: architekt, stavebník
8. Hana Podolská: módní návrhářka
9. Jan Kašpar: inženýr, letec
10. Dušan Jurkovič: architekt, designér

Vést úspěšný podnik a vydělat peníze stojí velké úsilí. Získat peníze však můžete i jednodušším způsobem. Stačí si vsadit. Třeba Sportku, která se losuje třikrát týdně a vyhrát už zítra můžete až 95,6 milionu korun.

Klikněte si pro svůj tiket na tento odkaz.

Autor úvodní ilustrace: František Herčík, Wikipedia.