Přečtěte si také: Musel jsem si dát panáka, řekl výherce skoro 24 milionů ze Sportky

Přestože vyrůstal v chudé rodině, dostal Howard  šanci na skvělé vzdělání. Hrál často basketbal a fotbal, a protože měl obrovský sportovní talent, získal fotbalové stipendium na univerzitě v Michiganu.
 

Začínal jako obchodník

Po promoci se nechal zaměstnat ve firmě, která prodávala kávovary. Časem se vypracoval až na obchodního ředitele a všiml si jedné zajímavé věci. Prodeje kávovarů totiž neuvěřitelně rostly kdesi v Seattlu ve společnosti s názvem  Starbucks Coffe Tea and Spice Company. Prodávalo se jich tam dokonce víc než do velkých obchodních řetězců. „Když jsem viděla ta čísla, říkal jsem si, že musím vyrazit do Seattlu,“ vzpomíná Howard, který v tu dobu netušil, jaký potenciál se v něm skrývá.   

Potkal tři spolumajitele společnosti, která se věnovala prodeji kávových zrnek. Howard měl vizi, že chce vytvořit místo, kde se budou lidé setkávat, budou ho mít rádi a káva pro ně bude určitým spojením.
 

Ve Starbucks mu představili dobrou kávu

„Když jsem poprvé vešel do prodejny, věděl jsem, že jsem doma. Zní to divně, viďte? Těžko se mi to vysvětluje, ale bylo to pro mě zvláštní místo. Nikdy jsem neochutnal dobrou kávu, vlastně až do té doby, než jsem poznal zakladatele firmy. Vyprávěli mi, jak vzniká takhle dobrá káva a já věděl, že jsem něco podobného celý svůj pracovní život hledal.” Rok po jejich prvním setkání Howarda majitelé Starbucksu zaměstnali jako šéfa obchodu.

Jednou na cestě po Milánu dostal Howard nápad. Jak byl obklopen malými kavárničkami a všude se pila dobrá káva, rozhodl se, že by Starbucks mohl prodávat nejen kávová zrna, ale i kávové nápoje. „Měl jsem pocit, že to není jen ta romantika o kávě, ale o nějaké komunitě. Lidi by měla káva spojovat a ideálně je spojovat na nějakém místě,“ vypráví Howard při vzpomínkách na počátky světového úspěchu.
 

Kavárna slavila úspěch od prvního dne

S jeho vizí ale majitelé Starbucksu zpočátku nesouhlasili, sice měli v každé prodejně kávovar a prodávali kávu, ale kavárnu jako takovou budovat nechtěli. Howard je nakonec přesvědčil a v nové prodejně otevřel kávový bar. A na kávu tam chodily stovky lidí každý den. Majitelé Starbucksu něchtěli o velké expanzi ani slyšet a dál se věnovali prodeji zrn. Howard proto s těžkým srdcem ze Starbucksu odešel a otevřel si jinou, vlastní síť kaváren.

Starbucks mu ale natolik ležel v žaludku, že sehnal investory a celou firmu s jejich pomocí koupil. V té době ve Spojených státech šel obchod s kávou rapidně dolů. Howard musel investory přesvědčit, že dokáže přimět lidi, aby zaplatili peníze za drahou kávu, kterou byli zvyklí pít jen instantní a kupovat ji za 50 centů.

Howard po dvou letech Starbucks díky pomoci investorů nakonec koupil a propojil ho se svojí sítí kaváren. Starbucks byl zkrátka byl láskou na celý život. Vloni se Howard rozhodl jít do důchodu. Zanechal za sebou osmadvacet tisíc poboček v sedmasedmdesáti zemích světa. A co je ještě zajímavější, jeho kavárny ročně vydělávají neuvěřitelných 146 miliard korun.
 

Stane se kávový král prezidentem USA?

Letos se dokonce spekulovalo o kandidatuře Howarda Schultze na amerického prezidenta v roce 2020. Nedávno kandidaturu odmítl, nadále v něm ale přebývá touha měnit svět.

Někdo musí mít ke zbohatnutí dobrý nápad, jiným zase stačí „pouhé” štěstí. A protože se dneska večer ve Sportce hraje o 44,5 milionu korun, pojistěte si vstupenku do slosování na tomto odkazu.

Kdoví, třeba to budete právě vy, kdo se už zítra ráno probudí jako multimilionář. Držíme palce!