Ačkoli měl ke sportu blízko po celý život, teprve ve 30 letech se rozhodl splnit si sen a dát se na dráhu amatérského boxera. Nyní je mu 37 a může se pyšnit skvělou statistikou – 8 výher a jedna remíza na body. „Boxuju hlavně sám pro sebe, dělá mi to radost. Vydělat si tím určitě nejde. Proto podnikám a přivydělávám si jako osobní trenér boxu,“ vysvětluje Bob, jehož snem je provozovat vlastní tělocvičnu.
 
„Jednou za půl roku si podám Sportku a doufám. Kdybych vyhrál, založil bych si veřejnou tělocvičnu přístupnou úplně všem. Tam bych pak sám trénoval, věnoval bych se tomu ve funkci profesionálního trenéra. Dokonce jsem přemýšlel, že sociálně slabší by mohli mít vstup zdarma – třeba děti, jejichž rodiče by na to neměli,“ popisuje Bob, který na pořádnou výhru stále čeká.
 
Nakonec jsme se Boba zeptali ještě na to, jak probíhá příprava na zápasy. Je to skutečně jako ve filmu Rocky? „Dá se říct, že jo. Teda až na ty syrový vajíčka ráno, to by můj žaludek nezvládl. Jinak před zápasem probíhá příprava dvoufázově. Ráno většinou běhám, odpoledne pak jedu boxerský trénink. Pořádná dřina, to je ideální recept na úspěch,“ uzavírá Bob.

I tenhle příběh je důkazem, že se štěstí musí jít naproti. A to v jakémkoliv věku. Bob si splnil svůj sen a teď číhá na ten další. Možná mu k němu pomohou i naše losy nebo loterie. A pokud ne, nebudou to vyhozené peníze – z každého losu či sázenky jde totíž část peněz na podporu dětského sportu a o ten jde Bobovi především.