Paní K., která si nepřeje uvádět své jméno, je v důchodu, ale lelkovat jí nebaví a tak se přihlásila alespoň na pozici šatnářky do jedné z poboček pražské městské knihovny. Využili jsme chvíle relativního klidu, kdy se nikdo nedožadoval pověšení kabátu či vydání bundy a jali se popovídat si se sympatickou ženou.
Jistěže nás zajímalo v první řadě to, zda si občas vsadí, a jestli se na ní přitom lepí štěstěna nebo spíše její sestra - smůla. "Občas si vsadím Sportku, jinak moc neexperimentuji. Jednou jsem zkusila plný tiket Eurojackpotu, ale 400 Kč mi přijde už opravdu hodně, takže to byla spíše taková výjimka," líčí paní K. zážitky se světem loterie."Co bych si počala s případnou výhrou? Sama už nic moc nepotřebuju, takže bych udělala rozumnou věc a peníze investovala do někoho perspektivního - konkrétně do svých vnoučat. Zaplatila bych jim veškeré školy a vzdělání, to je základ. Momentálně studují v Anglii a tam jsou školy drahé, takže by se to jistě setkalo s radostným přijetím," vysvětluje paní K.
Z rozhovoru a odpovědí paní K. jsme nabyli přesvědčení, že v jejím životě bude štěstí docela častým hostem. Vezměte si už její působení v knihovně. Náhoda? Nemyslíme. Jen si představte, že milujete vzdělání a pak v důchodu dostanete práci právě v knihovně, obrovské studnici vědomostí.
"Co se týče čísel, mým šťastným je rozhodně numero 13. Třináctého se mi často dějí důležité životní zvraty. Třináctého jsem nastoupila do minulé práce, třináctého jsem tam skončila, třináctého jsem nastoupila sem a podobně. Jestli někdy vyhraju, určitě mezi výherními čísly nebude chybět právě třináctka...," osvětluje paní K. nadšení pro číslo, jež mnozí vnímají takřka jako synonymum smůly a nešťestí.
