"Jestli hraji loterii? Sem tam si podám Sportku a doufám, že se štěstí usměje právě na mě. Jinak budu na bydlení spořit asi až do důchodu," směje se slečna Ivana. "Tatínek, to býval pravidelný hráč Sportky, sázel každý týden, co si tak pamatuju. Vím, že sem tam i něco vyhrál, žádné miliony to ale nebyly," vzpomíná Ivana, která obsluhuje v jedné z útulných kaváren nedaleko pražského Stroměstského náměstí.

A teď nemáme na mysli jednu z předražených neosobních pastí na bohaté turisty, v téhle kavárně je ihned cítit jedinečný genius loci. Hosté jsou různorodí, většinou ponořeni v knihách nebo v družném hovoru. Všechny tu spojuje asi jen jedno: láska k umění. K divadlu má ostatně blízko také Ivana.  



Ale zpět ke snění."Ještě mě napadá, že maminka ráda cestuje. Kdybych tedy někdy náhodou vyhrála, tak hned po koupi bytu poletím do cestovky a pošlu maminku do světa," doplňuje slečna Ivana sůj pomyslný nákupní seznam pro případ výhry.

Držíme jí palce!