Když odhlédneme od toho hlavního důvodu, proč se Nobelovy ceny rozdávají (tedy ocenit ty největší světové osobnosti, vědce a myslitele, kteří výrazně a inovátorsky přispěli k vývoji celé společnosti), je tu ještě jedna věc. Samotné ceremonie se každoročně účastní stovky lidí a zorganizovat takovou událost je vždycky výzva.
Přečtěte si také: Sedminásobný výherce loterie má 3 rady, jak vyhrát
Nobelovy ceny se každoročně rozdávají v hlavním městě Švédska, Stockholmu. Samotné předávání probíhá v modré budově v centru města, v tzv. Konserthuset a ceny udílí sám švédský král Carl XVI. Gustav.
Večírek pro 1500 hostů
Druhá a neméně populární část ceremonie se jmenuje Nobel Banquet a je to přesněji řečeno velmi slavnostní večeře pro jeden a půl tisíce strávníků (včetně celé královské rodiny). Tahle sláva se koná v Červené radnici, která tvoří typické panorama města.
Při slavnostní večeři je obvykle na stolech 25 tisíc květin a výzdoba váží dohromady tři sta kilo. Menu chystá čtyřicet šéfkuchařů, jídlo roznáší 190 vyšňořených číšníků.
O ceně za tento spektákl se raději moc nemluví, ale odhady jsou vždy v desítkách milionů. Jen částka, kterou dostane oceněný laureát, se pohybuje okolo devíti milionů švédských korun. Oceněných vědců a umělců je obvykle dvanáct a v přepočtu si každý rok rozdělí víc než 270 milionů českých korun.
Světový mír za cenu škodovky
Nobelovy ceny se rozdávají už 114 let a za tu dobu se nejméně deset zlatých medailí a diplomů ocitlo na dražbách.Nejlevnější Nobelova cena, jaká se kdy na aukci prodala, patřila Francouzi Aristidu Briandovi, který byl v roce 1926 oceněn za svou úlohu v poválečném usmíření mezi Německem a Francií. Jeho cena za mír se v roce 2008 vydražila za pouhých 13 600 dolarů (asi 330 000 korun).
V posledních letech ceny na aukcích raketově vyletěly, což přimělo rostoucí počet laureátů nebo jejich rodin prodat své prestižní vlastnictví. Od začátku roku 2014 se do aukcí dostalo nejméně osm Nobelových medailí.
První příčku za nejvyšší cenu, jaká kdy byla za Nobelovou medaili zaplacena, drží oblast medicíny. Americký vědec James Watson, který získal Nobelovu cenu v roce 1962 za spoluobjevení struktury DNA, je jedním z mála laureátů, kteří prodali svou Nobelovku ještě za svého života.
Už víte, jakou cestu zvolíte? Ať už nutně potřebujete peníze na unikátní výzkum, koupi zlaté trofeje, nebo třeba jen na letenku do krásného Stockholmu – zkuste štěstí třeba ve Sportce u Sazky. Třeba nakonec potkáte i toho švédského krále.
